Jak se tisknou poštovní známky?

Většinou je používáme, když posíláme vánoční či velikonoční pohledy rodině a známým. Někteří z nás je dokonce sbírají. Přemýšleli jste ale někdy nad tím, jak se poštovní známky vlastně tisknou?

Možná vás překvapí, že vytisknout známky na domácí tiskárně je asi podobně „jednoduché“, jako domácí tisk bankovek. Ze zákonného pohledu se totiž známky řadí mezi ceniny, mají proto řadu ochranných prvků, které ztěžují jejich padělání.

Nejprve se ale podívejme, jak poštovní známky vůbec vznikly.

Stručná historie poštovních známek

Předchůdcem známek byla inkoustová razítka, jejichž otiskem dávali poštovní úředníci na srozuměnou, že za přepravu zásilky dostali zaplaceno. Tento systém ovšem nebyl příliš praktický; byl náchylný ke korupci, odesílatel se musel osobně dostavit na poštu a adresáti obálku často odmítali převzít (především proto, že odesílatel ne vždy přepravu uhradil a tato povinnost tak přecházela na ně).

S prvními návrhy na poštovní známky přišli, nezávisle na sobě, Lovrenc Košír z tehdejšího Rakouska-Uherska (1835) a anglický poslanec Rowland Hill (1837). Ani jeden z nich u úřadů s návrhem neuspěl. Do třetice se ovšem zadařilo jinému Angličanovi, Jamesi Chalmersovi.

První známka - označovaná podle černé barvy Penny Black - spatřila světlo světa 1. května 1840 a vyobrazovala britskou královnu Viktorii. Během tří let začaly s vydáváním známek i poštovní úřady ve Švýcarsku a Brazíli a už v roce 1860 bylo zasílání oznámkovaných dopisů běžnou praxí ve více než 60 zemích světa.

Podobně jako bankovky, i známky zobrazovaly významné historické a soudobé osobnosti, ale také významné události, faunu a flóru nebo umění. Jejich designu věnovaly poštovní úřady mimořádnou péči, a proto se ke známkám brzy upnul i zrak sběratelů.

Filatelie generovala jeden čas poštám obrovské příjmy, což vedlo k vydávání dalších a dalších sérií známek. S nástupem elektronické komunikace význam těchto malých uměleckých děl začal upadat, přesto se i dnes hojně využívají.

Od návrhu k tisku - jak známka vzniká?

Na začátku každé poštovní známky stojí grafický návrh. V minulosti podobu známek navrhovali významní umělci, v Československu např. secesní malíř a grafik Alfons Mucha.

První známky nově vzniklé Československé republiky vytvořil v roce 1918 Alfons Mucha. Zobrazují panoráma Hradčan v Praze za východu slunce.

Tradičně se známky produkovaly technikou rotačního ocelotisku. Tento způsob výroby je ovšem mimořádně náročný - žádá si totiž, aby se grafický návrh známky přenesl ručním rytím do ocelového bločku. Výsledná rytina slouží jako matrice (předloha), podle které se odlévají tiskové formy.

Dvojice takových forem se poté ohne do půlkruhu, čímž se vytvoří tiskový ocelový válec. Na ten se pak shora nanáší hlavní barva, zatímco dole se přenáší na speciální známkový papír. Zbylé barvy se do tiskového archu doplňují hloubkovým tiskem využívající předlohy zhotovené leptáním.

Technika knihtisku, která se při výrobě známek používala především v minulosti, staví na podobném principu jako ocelotisk. Hlavní rozdíl je v tom, že rytec vytváří „negativní“ (zrcadlově obrácený) obraz předlohy. Knihtisk byl využit např. u vůbec první série československých známek.

Nevýhodou knihtisku je malé rozlišení výsledného obrazu. Ocel k archu papíru totiž nikdy nepřilne perfektně, takže se nevyplatí vytvářet na předloze detaily.

Knihtisk se vedle tisku známek používá i - jak ostatně napovídá jeho název - pro tisk literárních děl.

Specialitou je pak tisk ofsetem. Ten se v moderním tisku známek používá nejčastěji a v lecčem se podobá ocelotisku. Předloha se nejprve vyryje do ocelové desky; rytina se následně přetiskne na pryž. Teprve z té se tiskne na známkový papír. Jednotlivé barvy se nanáší postupně, využívá se tedy několik tiskových předloh.

Jak se známky chrání proti padělání?

Součástí tisku známek je integrace ochranných prvků. Využívá se:

• speciální papír (žebrovaný, popř. tkaný),
• luminiscenční barva, kterou lze rozeznat pouze pod ultrafialovým světlem (volba vzorců je přitom taková, aby byly co nejobtížněji napodobitelné),
• vodotisk (tvorba vodoznaků).

Podobné články

7 minut čtení

Jak se tisknou peníze a proč je tak těžké je padělat?

Říká se, že peněz není nikdy dost. Vydělat je však dá zabrat a proto by bylo krásné, kdyby šly například tisknout na domácích či kancelářských tiskárnách. Přeci jen, za poslední roky urazily tyto produkty dlouhou cestu vedoucí k jejich zkvalitnění. Dovolte nám však vyvést vás z omylu. Tisk bankovek je totiž velká věda a díky stále sofistikovanějším ochranným prvkům je dříve nebo později každý padělek odhalen, takže je jejich domácí tisk naprosto nemyslitelný. I přesto se s námi v následujícím článku vydejte na exkurzi do světa tisku bankovek, jelikož je naprosto fascinující a to dokonce tak moc, že nám po dočtení následujících řádků snad odpustíte absenci návodu na tisk domácích peněz. Dokonalý, absolutně nerozeznatelný padělek se totiž údajně ještě nikdy nikomu vyrobit nepodařilo.

Celý článek »