Jak se tisknou peníze a proč je tak těžké je padělat?
Říká se, že peněz není nikdy dost. Vydělat je však dá zabrat a proto by bylo krásné, kdyby šly například tisknout na domácích či kancelářských tiskárnách. Přeci jen, za poslední roky urazily tyto produkty dlouhou cestu vedoucí k jejich zkvalitnění. Dovolte nám však vyvést vás z omylu. Tisk bankovek je totiž velká věda a díky stále sofistikovanějším ochranným prvkům je dříve nebo později každý padělek odhalen, takže je jejich domácí tisk naprosto nemyslitelný. I přesto se s námi v následujícím článku vydejte na exkurzi do světa tisku bankovek, jelikož je naprosto fascinující a to dokonce tak moc, že nám po dočtení následujících řádků snad odpustíte absenci návodu na tisk domácích peněz. Dokonalý, absolutně nerozeznatelný padělek se totiž údajně ještě nikdy nikomu vyrobit nepodařilo.
Výroba peněz začíná grafickým návrhem
Papírové peníze jsou už po staletí natolik běžnou součástí našich životů, že si jen stěží uvědomujeme, kolik práce se skrývá v jednom kuse obyčejného papírového platidla. Vkládáme je do peněženek a zase je z nich vytahujeme tak automaticky, že nemáme čas postřehnout, že každá bankovka je vlastně úžasné umělecké dílo se spoustou propracovaných detailů. Asi vás proto nepřekvapí, že za nimi nestojí obyčejná grafická studia, ale renomovaní umělci. Například podobu českých bankovek vytvořil akademický malíř a grafik Oldřich Kulhánek. Jeho práci můžete znát (či si alespoň pamatovat) třeba i z českých poštovních známek, jejichž spoustu taktéž vytvořil.
Výroba každé bankovky začíná stejně jako u prakticky každého produktu grafickým návrhem. Na lícové straně bankovek většiny měn jsou vyobrazeny významné osobnosti daného státu, popřípadě charakteristické věci pro něj. Na bankovkách tedy není problém najít vše od středověkých vladařů přes světoznámé básníky a spisovatele, po významné politiky a vojevůdce. Až na výjimky je spojuje to, že v době, kdy se dostávají bankovky s jejich portrétem do oběhu, jsou již po smrti a tedy bankovky, také někdy ve formě památných bankovek slouží ve své podstatě jako prostředek, přes který jim dané státy vzdávají hold. Některé státy, mnohdy s autoritářskými režimy, nicméně naopak tradičně na svých platidlech vyobrazují aktuální hlavy svých států. Na rubu bankovek pak často figurují grafická ztvárnění krajiny nebo typické architektonické dominanty daného státu. Na bankovce jako takové pak samozřejmě nechybí uvedeno, jakou má hodnotu, přičemž ta je na ní poznačena hned několikrát a to většinou jak číslem, tak i slovy. Ve výsledku se tak prakticky nedá její hodnota jakkoliv splést.
Hotový návrh bankovky je vypracován do detailního prototypu , který se později stane věrnou předlohou sériově vyráběným bankovkám, které se dostanou do oběhu. A jen pro zajímavost - příprava pro tisk bankovek od vypsání grafické soutěže po výrobu prototypu může zabrat i dva roky. Jen zpracování a výroba jedné strany bankovky zabere minimálně 6 měsíců, přičemž zpravidla je to mnohem víc kvůli zpětné vazbě od centrálních bank a tak podobně.
Kdo je na současných českých bankovkách
- 100 Kč - Karel IV.,
- 200 Kč - Jan Amos Komenský,
- 500 Kč - Božena Němcová,
- 1000 Kč - František Palacký,
- 2000 Kč - Ema Destinnová,
- 5000 Kč - Tomáš Garrigue Masaryk.
Co je na současných eurových bankovkách
- 5 euro - antický architektonický sloh,
- 10 euro - románský architektonický sloh,
- 20 euro - gotický architektonický sloh,
- 50 euro - renesanční architektonický sloh,
- 100 euro - baroko a rokoko,
- 200 euro - věk skla a oceli,
- 500 euro - moderní architektura 20. století.
Jak se tisknou peníze?
Pokud si myslíte, že vytvořením vzhledu bankovek celá věda kolem nich končí, jste na velkém omylu. Po dokončení a schválení grafického návrhu (který se mimochodem zpravidla od předešlé verze bankovek příliš neliší, aby nemátl lidi) je třeba “rozebrat” návrh bankovky na jednotlivé grafické prvky. Ty jsou totiž tištěny několika různými technologiemi tisku, takže není možné bankovku tisknout hezky naráz jak jsme zvyklí z běžných tiskáren. Hlavní grafický motiv na pozadí se ryje ručně do kovových desek. Rytce v této fází výroby bankovek čekají měsíce mravenčí práce, jejíž výsledkem je základ pro tiskovou matrici bankovky. Ruční práce je v případě tisku bankovek nezastupitelnou součástí procesu, protože v kombinaci s technologií tisku (takzvaným hlubotiskem) je výsledek kopírováním nenapodobitelný, což je logicky jeden z hlavních důvodů, proč se k ruční práci přistupuje. Ostatně, přesně kvůli tomu jsou tiskařské matrice pro tisk bankovek přísně střeženy v tiskárně cenin - jedná se o jeden z klíčů k vytvoření plnohodnotných kopií bankovek.
Další tajnou přísadou při tisku bankovek jsou tiskové barvy. Krom toho, že poměr jednotlivých barev zná jen hrstka vyvolených, jsou při tisku bankovek používány různé barevné přechody, inkousty s příměsí kovu, „neviditelné“ UV inkousty a podobné libůstky, které prakticky znemožňují dokonalé okopírování dané bankovky.
Jak již bylo zmíněno výše, při výrobě bankovek se využívá rozličných tiskových technologií v čele s taktéž výše zmíněným hlubotiskem. Ten umožňuje nanášet barvu v různé tloušťce, čímž vzniká při tisku reliéf rozpoznatelný hmatem. Další využívanou technologií je běžný ofsetový tisk a v neposlední řadě i tradiční metoda tisku knih - tisk z výšky, kdy tisknuté prvky vystupují nad úroveň povrchu. Kombinací vícero tiskových technologií pak vzniká unikátní, takřka nenapodobitelné (z hlediska prolnutí technologií) dílo do našich peněženek.
Tip: V domácích a kancelářských podmínkách se lze setkat prakticky jen s tiskárnami laserovými a inkoustovými. Pokud vás zajímá, jak principiálně fungují a jaké jsou mezi nimi rozdíly, přečtěte si náš článek Laserové vs. inkoustové tiskárny.
Není papír jako papír aneb další kámen úrazu domácího tisku peněz
Na běžný papír do tiskárny při tisku bankovek můžete v případě, že se budete snažit o domácí tisk bankovek, rovnou zapomenout. Ty se totiž tisknou na speciální papír, jehož základem je bavlna nebo len. Směs papíru bývá obohacena o různá barevná a luminiscenční vlákna a její přesné složení je samozřejmě přísně tajné a zná je jen konkrétní dodavatel papíru a samotná tiskárna cenin. Právě složení je přitom dalším z klíčů rozpoznávání falešných bankovek od pravých.
Aktuálním trendem jsou platidla s příměsí polymeru - tedy doslova plastové bankovky, na které postupně přechází například v Kanadě, Rumunsku, Austrálii nebo ve Velké Británii. Proč tomu tak je zřejmě není třeba jakkoliv sáhodlouze vysvětlovat. Oproti “klasickým” papírovým bankovkám jsou ty s příměsí polymeru výrazně odolnější vůči poškození, díky čemuž vydrží déle a tím pádem šetří státní kasu.
Zajímavost: Plastové pětilibrovky zavedli v Británii na podzim roku 2016. Nedlouho po uvedení do oběhu se začaly ozývat kritické hlasy z řad příležitostných i pravidelných uživatelů kokainu. Jejich běžná šňupací pomůcka totiž změnou materiálu začala být příliš ostrá na to, aby ji mohli i nadále používat ke konzumaci drog. Tamní vláda si však s těmito nářky samozřejmě hlavu nedělala, ba právě naopak - nasazením plastových bankovek zabila s trochou nadsázky dvě mouchy jednou ranou.
Ochranné prvky bankovek, aneb proč je jednodušší peníze ukrást, než je padělat
Už při samotném prohlédnutí papírových bankovek si lze pouhým okem všimnout celé řady ochranných prvků, které mají za cíl znemožnit jejich padělání. Mezi nejtypičtější ochranné prvky pak patří vodoznak, okénkový proužek s mikrotextem, proměnlivá barva tisku, hologram, okem sotva rozeznatelný mikrotisk a tak podobně. Mnohé ochranné prvky ale na bankovkách pouhým okem nerozpoznáte , i kdybyste se snažili sebevíc. Například takový magnetický inkoust, díky kterému bankovka vyzařuje slabé magnetické pole a pravá platidla jsou pak s vhodným vybavením snadno rozpoznatelná od padělků. Na běžném denním světle neuvidíte ani další ochranný prvek bankovek, kterým je UV tisk. Ten se zjeví až pod speciální UV lampou. Všechny ochranné prvky jsou pak samozřejmě aplikovány pomocí sofistikovaných metod a nástrojů, které jsou taktéž utajovány a tím pádem je tak znemožněno jejich zneužití.
Barevné kopie bankovek na domácí tiskárně nevytisknete
Dalším úskalím při kopírování bankovek je prvek, se kterým přišli před lety samotní výrobci tiskáren. S rozmachem počítačů a kopírek na konci osmdesátých let totiž vymysleli výrobci tiskáren Xerox a Canon vychytávku ve formě identifikačního kódu zařízení (tedy tiskárny), kterým od té doby barevné tiskárny opatřují každý vytištěný dokument .
Každé zařízení (ano, pravděpodobně i ta tiskárna, kterou máte doma) je opatřeno unikátním kódem tvořeným soustavou žlutých bodů , podle kterého je autor dokumentu relativně snadno dohledatelný. Není bez zajímavosti, že tato skutečnost byla odhalena veřejnosti teprve nedávno - konkrétně až v roce 2014. Do té doby se tedy dařilo výrobcům tiskáren jejich malé tajemství udržet pod pokličkou a napomáhat tak v tichosti při odhalování padělků. To nicméně samozřejmě dělají i nyní, byť již veřejně.
Národním tiskárnám cenin stačilo začít využívat tohoto sofistikovaného systému výrobců tiskáren. Na bankovky začaly v devadesátých letech tisknout vlastní značky, které umí barevné tiskárny rozpoznat. Celý princip této technologie je přitom poměrně jednoduchý - při pokusu vytvořit barevnou kopii takto chráněné bankovky vám ji vaše domácí tiskárna jednoduše odmítne vytisknout . A kdybyste chtěli náhodou tiskárnu obejít a připravit si návrh padělané bankovky k tisku ve Photoshopu, i zde budete mít pravděpodobně smůlu. Některé verze tohoto programu totiž neumožňují upravovat obrázky bankovek.
Tip: Pokud potřebujete peníze, je určitě lepší možností než si je začít vyrábět doma, začít šetřit. V případě tisku se přitom nejedná o nic složitého a navíc vám za to samozřejmě nehrozí odnětí svobody. Pokud by vás téma šetření při tisku zajímalo, přečtěte si náš starší článek 9 rad, jak ušetřit za tisk. Garantujeme vám, že díky nim nějakou tu korunu do rodinného rozpočtu ušetříte.
Sadu padělků často prozradí sériová čísla
Při kopírování bankovek se nicméně dá pohořet i na zdánlivě banálnějších věcech v čele se sériovými čísly. Ta jsou totiž samostatnou a taktéž skutečně zajímavou kapitolou, která zajišťuje bankovkám další úroveň zabezpečení. Nikomu zřejmě není třeba vysvětlovat, že bankovky jsou očíslované. Víte však, že číselné řady a logika posloupností sériových čísel jsou různě “zamotané”, aby na ně nebylo možné jednoduše navázat tvorbou falešných bankovek? Vzorec pro posloupnosti sériových čísel bankovek je tak další z přísně střežených výrobních tajemství. Tiskárny cenin mohou v každé nově tištěné sérii bankovek záměrně označit některá čísla jako neplatná a nastražit tak past na nic netušící padělatele. Ti se pak na základě vlastní logiky posloupností sériových čísel, která na padělané bankovky natisknou, nakonec prozradí sami. A to doslova - po jejich odhalení totiž nebývá pro vyšetřovatele těžké dohledat veškeré bankovky, které podle svého vzorce padělatelé natiskli a tím jim tak přišít skutečně tvrdé tresty bez šance se obhájit. Jejich vzorec totiž logicky - pokud jej sami dobrovolně někomu neposkytli, což se nestává - nikdo jiný nevyužívá, jelikož je originální.
Tip: Zatímco s bankovkami si v obrázkových editorech nemá smysl jakkoliv hrát, jelikož vás úpravy stejně prozradí, popřípadě vám vůbec nejsou umožněny, v případě klasických fotek je situace zcela opačná. Pokud vás tedy jejich domácí tisk láká, v našem článku Radíme, jak na domácí tisk fotografií jsme se i jejich postprodukci věnovali.
Výroba bankovek je nevýnosný byznys
Pořád vás myšlenka padělání bankovek stále neopustila a jste přesvědčení o tom, že byste přeci jen byli schopni všechny výše zmíněné zádrhely překonat, máme pro vás poslední důvod, proč se s touto myšlenkou rozloučit. Výroba peněz je totiž mimo jiné (nebo možná hlavně) velmi nákladná a některé bankovky nebo rovnou celé měny se dokonce ani nevyplatí padělat. Typicky se jedná o platidla států, které se potýkají s vysokou mírou inflace a tudíž by bylo potřeba vyrobit obrovské množství bankovek, aby se celý tento proces vůbec vyplatil. Ani výroba silné měny není ale zrovna levná záležitost. Například americký úřad pro rytí a tisk v roce 2014 vyrobil peníze v hodnotě 1,3 miliardy dolarů při nákladech kolem 800 milionů dolarů.
Podtrženo, sečteno - jste prakticky bez šance
Ačkoliv je závěr předešlých řádků zřejmě každému naprosto jasný, byla by škoda jej nevyslovit nahlas. Vyplývá z nich totiž to, že přestože je vaše tiskárna možná vrcholem současného technologického pokroku a díky kvalitním tonerům a cartridgím zvládá namíchat miliony barev a tisknout v kvalitě, o které se nikomu před pár lety ani nesnilo, ani tak s ní věrohodnou napodobeninu bankovek nevyrobíte. Každý padělek je dříve nebo později odhalen a proto se do podobných projektů nemá smysl ani pouštět. Že by bylo snazší peníze vydělat poctivou prací, než vyrobit se ostatně přesvědčil již nejeden padělatel. Před nedávnem proběhl českými a slovenskými médii případ, kdy se dopadený pachatel nechal u soudu slyšet, že než stihl vyrobit 16 kusů bankovek v hodnotách 500 a 1 000 Kč, zabralo mu to 20 dnů a stihli ho dvakrát vyhodit z bytu kvůli nezaplacenému nájmu. Při troše matematiky základní školy se přitom dopočítáme k tomu, že se mu paděláním za 20 dnů podařilo “vydělat” maximálně 16 tisíc korun, což je částka, kterou by si jistojistě odnesl prakticky z každé slušné fabriky. Dost nevýnosný byznys, nemyslíte?
Podobné články
9 rad, jak ušetřit za tisk
Ať už tisknete v kanceláři, nebo doma, ať už tisknete hodně, nebo málo, vždycky se vyplatí zamyslet se nad tím, zda byste nemohli udělat něco, co by vaše náklady na tisk snížilo. A tak jsme dali hlavy dohromady a přinášíme vám devítku ekonomických i ekologických tipů, díky kterým můžete nějakou tu korunu ušetřit.
Celý článek »Tisk na jedlý papír: Jak funguje a lze si jej užít i doma?
S potisknutým jedlým papírem se v posledních letech setkal díky jeho obrovskému rozmachu v potravinářství snad naprosto každý. Ve velkém je totiž využíván jak v cukrářském, tak třeba i v pekařském průmyslu a to například na etikety aplikované přímo na pečivu či různá zdobení na dorty či jiné cukrovinky. Tušíte však, jak vlastně tisk na jedlý papír probíhá a co je k němu potřeba? Pokud ne, v následujících řádcích vám v tom uděláme jasno a možná vás i navnadíme k vyzkoušení. Záhy totiž zjistíte, že se nejedná ve své podstatě o nic až tak složitého, ba právě naopak.
Celý článek »