Ochrana sluchu v praxi: průvodce nařízeními a pomůckami
Sluch je hned po zraku druhým nejdůležitějším lidským smyslem. Pro jeho ochranu existuje celá řada pomůcek - od jednoduchých špuntů do uší po sluchátka. Jakými zákony se ochrana sluchu řídí a které pomůcky vybrat?
Ochranu sluchu v pracovním prostředí upravuje Nařízení vlády č. 272/2011 Zb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Podle tohoto nařízení se hlukem rozumí jakýkoliv zvuk, který:
- překračuje hladinu 85 dB (odpovídá velmi hlasitému křiku nebo rušnému automobilovému provozu),
- má dlouhotrvající, ustálený charakter,
- má potenciál poškodit sluchový aparát a vést ke ztrátě sluchu.
Dlouhodobé vystavení hluku totiž může vést k poškození vláskových buněk ve vnitřním uchu, které převádějí zvukové podněty na elektrochemické signály vedoucí do mozku. Nadměrný hluk má taktéž negativní vliv na psychiku pracovníka a může zvyšovat srdeční tep a tlak.
Pravidelný pobyt v hlučném prostředí výrazně zvyšuje riziko poškození sluchu (včetně výskytu tzv. Tinnitu, který sa projevuje trvalým zvoněním a šelestem v uších). Pracovníci v hlasitém prostředí jsou dále vystavení zvýšenému riziku výskytu kardiovaskulárních chorob, psychických problémů, onemocnění zažívacího traktu a poškození imunitního systému.
Jak při práci chránit sluch?
Ideální je samozřejmě snížit hladinu hluku v provozu, popř. aspoň omezit dobu, po kterou jsou pracovníci ve vytížených provozech nadměrné hlučnosti vystaveni.
To ale není samozřejmě vždy možné - např. ve strojírenském a hutním průmyslu určité činnosti roboti vykonávat nemohou a je potřebné, aby se jim věnoval člověk. To stejné platí i pro zaměstnance v dopravě, např. na pracovníky na letištních plochách. Potom přistupují ke slovu ochranné pomůcky.
Existuje několik různých typů chráničů sluchu. Jejich efektivita se měří pomocí veličiny označované jako SNR (signal to noise ratio). Ta označuje, o kolik decibelů dokážou daná sluchátka snížit okolní hluk. Když např. provoz vě výrobě generuje hlasitost na úrovni 87 dB a sluchátka mají SNR 32 dB, sníží se po jejich nasazení hluk přijímaný pracovníkem na 55 dB (odpovídá hlasitosti bežné konverzace).
Jak je to s hlučností a decibely? Hodnota decibelů vyjadřuje akustický tlak generovaný zdrojem hluku. Počítá se v logaritmickém měřítku, tedy v násobcích deseti. To znamená, že pokud je v tichém pokoji hluk 30 dB a šelest listí má hlučnost 60 dB, je šelest ve skutečnosti tisíckrát hlasitější než tichý pokoj, nikoliv dvakrát. Pokud tedy ochranná sluchátka dokáží snížit hluk o 30 dB, utlumí jej právě 1 000×.
Jaká ochranná sluchátka zvolit?
Nejlevnější pomůckou v této kategorii jsou obyčejné špunty do uší (označované také jako zátkové chrániče). Jejich součástí bývá lanko, které brání ztrátě špuntu, pokud vypadne. Slouží také pro jejich snadnější vytažení. Jde o jednorázové pomůcky, které se po uplynutí směny vyhodí - už v průběhu několika hodin totiž dochází k jejich deformaci, s čímž klesá i jejich schopnost pohltit hluk. Typicky se prodávají v baleních po stovkách kusů.
Pro dlouhodobé nošení jsou vhodnější celohlavová sluchátka (tzv. mušle). Při jejich volbě byste měli vzít v potaz i další vlastnosti výrobku. Důležité je zejména aktivní vs. pasivní rušení okolního hluku. U pasivních sluchátek jej blokuje jejich materiál - zpravidla jde o speciální pěnu z umělé hmoty.
V aktivních sluchátkách je zabudována elektronika, která okolní hluk monitoruje a vytváří proti němu frekvence, které jej dokáží vyrušit. Tento „nulovací“ hluk pak pouští dovnitř sluchátek. Nevýhodou těchto zařízení je vyšší hmotnost.
Na trhu jsou také sluchátka s úchyty na přilbu. Ta využijete zejména na stavbě a v provozech, kde hrozí zranění.
Pro provozy, které se neobejdou bez frekventované komunikace, jsou potom určené tzv. komunikační sluchátka. Fungují zpravidla na Bluetooth technologii a - podobně jako sluchátka s aktivním potlačením hluku - je potřebné je pravidelně nabíjet. Na jedno nabití však zpravidla vydrží několik desítek hodin.
