5 tipů, jak vybrat skartovačku + výpočet rychlosti skartace
Ať už sháníte skartovačku do kanceláře nebo pro domácnost, základem úspěchu je výběr podle správných parametrů. V tomto článku vám prozradíme, co je tzv. stupeň bezpečnosti, jaké další materiály kromě papíru je možné skartovat, jak vypočítat rychlost skartace či zda je možné zlikvidovaný papír recyklovat.
V tradičním slova smyslu je skartovačka zařízení určené k likvidaci takových dokumentů, které není možné vyhodit do odpadu. V rozšířené definici můžeme jako skartaci označit nevratnou likvidaci dat, a to nezávisle na jejich nosiči.
Klasické skartovačky vznikly na počátku 20. století a své místo mají v kancelářích dodnes - digitalizaci a trendu bezpapírových kanceláří navzdory. Jedním z důvodů je povinnost různých organizací archivovat citlivá data v papírové podobě a nutnost jejich následné likvidace dle předepsaného stupně bezpečnosti.
Stupně bezpečnosti u skartovačky
Čím citlivější data jsou, tím větší úsilí je třeba při jejich likvidaci vyvinout. Skartace dokumentů a dalších nosičů se od roku 2014 ve většině evropských zemí řídí mezinárodní normou DIN 66399, která nahradila starší DIN 32757.
Podle DIN 66399 se rozlišují následující typy datových nosičů:
- P - písemné nosiče (klasické dokumenty, výpisy z účtu apod.),
- O - optické nosiče (CD, DVD, Blu-ray),
- T - magnetické nosiče (diskety, magnetické pásky),
- E - přenosné elektronické nosiče (USB disky, externí úložiště, paměťové karty),
- F - filmové nosiče (filmové pásky a mikrofilmy),
- H - harddisky.
Stupeň bezpečnosti se odvíjí od míry utajení dat na nosiči a určuje, na jak malé částice je potřeba nosič skartovat.
Např. u papíru platí, že čím menší jsou dané částečky, tím obtížnější je rekonstruovat původní dokument. Skartace papíru v různých stupních bezpečnosti musí splňovat následující parametry:
stupeň bezpečnosti |
parametry skartovaného papíru |
přibližný počet částic z papíru velikosti A4 |
povaha dokumentů |
P-1 |
plocha částic max. 2 000 mm2 nebo pruhy libovolné délky o šířce do 12 mm |
32 |
katalogy, brožury a další dokumenty bez citlivých informací |
P-2 |
plocha max. 800 mm2 nebo pruhy libovolné délky o šířce do 6 mm |
78 |
běžné kancelářské dokumenty (instrukce, formuláře apod.) |
P-3 |
plocha max. 320 mm2 nebo pruhy libovolné délky o šířce do 2 mm |
195 |
dokumenty s osobními údaji (např. objednávky, faktury), citlivé firemní dokumenty |
P-4 |
plocha max. 160 mm2, šířka částic max. 6 mm |
390 |
dokumenty s citlivými osobními údaji |
P-5 |
plocha max. 30 mm2, šířka částic max. 2 mm |
2 079 |
přísně tajné dokumenty (účetní výkazy, nákresy, data z vývoje a výzkumu) |
P-6 |
plocha max. 10 mm2, šířka částic max. 1 mm |
6 237 |
dokumenty se zásadnmií informacemi pro existenci firmy |
P-7 |
plocha max. 5 mm2, šířka částic max. 1 mm |
12 474 |
přísně tajné vojenské a bezpečnostní dokumenty |
U ostatních typů nosičů určuje norma DIN 66399 následující parametry skartace/likvidace:
O (optické nosiče) |
T (magnetické nosiče) |
E (přenosné elektronické nosiče) |
F (filmové nosiče) |
H (pevná úložiště) |
O1 - částice s plochou do 2 000 mm2 |
T1 - mechanická likvidace |
E1 - znefunkčnění |
F1 - částice do 160 mm2 |
H1 - znefunkčnění |
O2 - částice do 800 mm2 |
T2 - částice do 2 000 mm2 |
E2 - rozebrání a likvidace dílů |
F2 - částice do 30 mm2 |
H2 - mechanické či elektronické poškození |
O3 - částice do 160 mm2 |
T3 - částice do 320 mm2 |
E3 - částice do 160 mm2 |
F3 - částice do 10 mm2 |
H3 - mechanická či elektronická likvidace |
O4 - částice do 30 mm2 |
T4 - částice do 160 mm2 |
E4 - částice do 300 mm2 |
F4 - částice do 2,5 mm2 |
H - částice do 2 000 mm2 |
O5 - částice do 10 mm2 |
T5 - částice do 30 mm2 |
E5 - částice do 10 mm2 |
F5 - částice do 1 mm2 |
H - částice do 320 mm2 |
O6 - částice do 5 mm2 |
T6 - částice do 10 mm2 |
E6 - částice do 1 mm2 |
F6 - částice do 0,5 mm2 |
H - částice do 10 mm2 |
O7 - částice do 0,2 mm2 |
T7 - částice do 2,5 mm2 |
E7 - částice do 0,5 mm2 |
F7 - částice do 0,2 mm2 |
H - částice do 5 mm2 |
Pohled Národního bezpečnostního úřadu
Národní bezpečností úřad České republiky přijal pro likvidaci citlivých dat mezinárodní normu ISO/IEC 21964, která částečně vychází z DIN 66399. Podle ní se skartace citlivých papírových dokumentů ve státních institucích řídí takto:
- stupeň 1 (vyhrazené informace): likvidace dle stupně bezpečnosti P-2,
- stupeň 2 (důvěrné informace): likvidace dle stupně bezpečnosti P-4,
- stupeň 3 (tajné informace): likvidace dle stupně bezpečnosti P-5,
- stupeň 4 (přísně tajné informace): likvidace dle stupně bezpečnosti P-6.
Státní i komerční organizace se pak při likvidaci osobních a citlivých údajů musí řidit nařízením GDPR, které ovšem parametry skartovaných dokumentů přímo neurčuje. Listiny je ale potřeba zlikvidovat tak, aby se k nim nedostal nikdo nepovolaný. Z tohoto úhlu pohledu dává smysl sáhnout po přístrojích, které disponují příčným či křížovým řezem (tedy alespoň stupněm P-4 - viz dále).
4 kroky k výběru skartovačky
Přestože existují skartovače s elektrickým i mechanickým pohonem, pro běžný provoz doporučujeme pořízení elektrického přístroje. O těch hovoříme i v následujících bodech.
Náležitý stupeň utajení
Skartovačku vybírejte především s ohledem na povahu likvidovaných dokumentů. U běžných spisů si vystačíte se zařízením s podélným řezem (vytváří pruhy papíru); citlivé dokumenty likvidujte pomocí skartovaček s křížovým řezem (vznikají malé částečky). Moderní skartovačky umožňují mezi stupni bezpečnosti přepínat.
Vybíráte-li skartovač pro státní instituci, ujistěte se, že je vybrané zařízení být certifikované Národním bezpečnostním úřadem (podle vyhlášky č. 528/2005 Sb. o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků).
Kapacita a rychlost skartovače
Ujasněte si, kolik dokumentů potřebujete měsíčně zlikvidovat a o jakých druh papíru jde. Od toho se odvíjí také velikost koše. Standardem je 5 až 20 litrů, u velmi vytížených skartovaček může mít koš i přes 200 litrů. U stupně P-4 zaberou jeden litr přibližně 4 listy A4. Čím vyšší stupeň bezpečnosti (a tedy menší částečky), tím menší objem skartovaný papír zabere.
Rychlost skartace je důležitá pro spočítání množství listů, které zařízení dokáže během pracovního dne skartovat.
Příklad: výpočet objemu skartace
Zásadní je rychlost skartování - udává se v metrech za minutu, popř. milimetrech za sekundu. Pohybuje se typicky v rozmezí 0,3 m až 40 m/min; standardem je rychlost okolo 4 m/min (13 skartovaných listů formátu A4 za minutu).
Rychlost můžete násobně zvýšit pořízením skartovačky, která dokáže současně skartovat více listů. Existují přístroje, které dokáží skartovat až 20 listů najednou, na trhu jsou k dostání ale také skartovačky, které najednou zlikvidují celé balíky papírů.
Budeme-li se držet standardu výše, zlikviduje skartovačka při rychlosti 4 m/s až 130 listů za minutu. Tím ale nekončíme.
Kapacita skartovačů se totiž nejčastěji udává pro papíry s gramáží 70 g/m2, gramáž klasického kancelářského papíru je ale 80 g/m2. Rychlost skartace je pak úměrně nižší. U příkladu výše by zařízení s objemem 10 listů a rychlostí 4 m/min za minutu zlikvidovalo asi 113 listů standardního kancelářského papíru.
A pozor - při skartování se generuje velké množství tepla, většina skartovaček tak vydrží být v provozu nejdéle 20 minut. Poté je potřeba počkat až 40 minut na jejich vychladnutí. U příkladu výše tak za jeden pracovní den skartujete cca 904 listů běžného kancelářského papíru.
Druh skartovaných nosičů
Většina skartovaček si poradí se svorkami a sponkami v dokumentech a některá zařízení umí skartovat i optické disky, filmové nosiče a plastové karty. Elektronické a magnetické nosiče je nutné k likvidaci předat specializované firmě.
Další vybavení
Řada přístrojů nabízí přídavné funkce, nejčastěji:
- zpětný chod (pomáhá odstranit zaseknutý materiál),
- automatické vypnutí při přehřátí či přehlcení koše,
- podavač papíru,
- možnost položit skartovačku na běžný koš.
Doporučujeme pořídit skartovačku vybavenou automatickým vypínačem při přehřátí a ideálně také zpětným chodem. Dejte také pozor, aby ústí skartovačky bylo co nejužší - předejdete tím nechtěnému zranění prstů.
Recyklace skartovaného materiálu
Skartovaný papír můžete bez obav vyhodit do recyklačního koše (viz článek o využití papíru v kanceláři). Skartované optické, magnetické a filmové nosiče patří do směsného odpadu, různá datová úložiště by se pak měla likvidovat jako tzv. elektronický odpad (podobně se např. také likvidují tiskárny).
Podobné články
Formáty papíru: Přehled rozměrů a vhodných tiskáren
O formátu A4 či „á pětce“ jste už určitě slyšeli. Víte však, jak velký je třeba papír A2 a k čemu se používá? A slyšeli jste už někdy o papírech typu C, RA či SRA? Pokud ne, není třeba zoufat. V tomto článku jsme pro vás totiž připravili přehled nejužívanějších papírových formátů - a přidali jsme i tipy na tiskárny, které si s velkoformátovým tiskem hravě poradí. Díky tomu tak již budete mít formáty papírů v malíku.
Celý článek »Papír v kanceláři: Jak snížit jeho spotřebu a správně recyklovat
Jsou opravdu ty hromady papíru v koších našich kanceláří nepoužitelný odpad? Existují možnosti, jak využít tuto cennou přírodní surovinu na maximum? Pokud si pokládáte podobné otázky, možná oceníte následující článek o recyklaci papíru v kanceláři.
Celý článek »