Příběh značky Lexmark: recept na úspěch? 18 hodin práce denně

V porovnání s jinými značkami je Lexmark poměrně mladou společností - na trhu působí teprve od začátku 90. let. Přesto se v prodeji tiskáren rychle stihl zařadit mezi světové giganty. Jak se to firmě, která už téměř tři dekády sídlí v americkém Lexingtonu, povedlo?

Společnost Lexmark (oficiálně Lexmark International Inc.) nemá tak barvitou a spletitou historii jako třeba Canon nebo HP. Není ani typickou „garážovkou“ - vznikla roku 1991, kdy americká investiční společnost Clayton & Dubilier (dnes Clayton, Dubilier & Rice) odkoupila od IBM divizi pro vývoj a prodej tiskáren.

IBM si ve svém někdejším oddělení - přejmenovaném na Lexmark - ponechal 10% podíl, zbytek připadl investorovi. Součástí kupní smlouvy byla i řada privilegií: Lexmark např. své první výrobky prodával pod značkou IBM a dokonce směl s nabídkou práce oslovit zaměstnance svého obchodního partnera. Firma se vedle výroby tiskáren a náplní zaměřila také na produkci počítačových klávesnic (viz dále).

Hnací motor k úspěchu? Astronomický dluh

Výchozí pozice firmy nebyla vůbec jednoduchá: odkoupení od IBM totiž investiční společnost financovala bankovním úvěrem, takže od prvního dne své existence dlužil Lexmark 1 miliardu dolarů.

První ředitel firmy, Marvin Mann, podle svých slov pracoval 18 hodin denně, aby firmu z červených čísel vyvedl a udělal z ní prosperující společnost. Během prvních let zefektivnil výrobní proces natolik, že si v přidružené továrně (byla součástí prodeje) moho dovolit snížit počet pracovníků z 5 tisíc asi na 1 200, aniž by došlo k narušení produktivity.

Nutno říct, že k odcházejícím pracovníkům se Mann zachoval poměrně štědře; odcházejícím pracovníkům vyplácel až 25 000 dolarů (začátkem 90. let šlo o vyšší částku, než kolik v USA činil průměrný roční plat) a navíc jim financoval rekvalifikaci.

Mannovi se také podařilo z IBM do Lexmarku přetáhnout např. ředitele výzkumu a vývoje, prodeje, marketingu a lidských zdrojů.

Relativně agresivní styl řízení (spojený s pokrokovým motivačním systémem) se vyplatil. Firma se na trhu rychle uchytila a vedle vlastních modelů začala vyrábět tisková zařízení i pro jiné společnosti, např. pro Dell. Během prvních dvou let existence se navíc Lexmarku podařilo srazit obří dluh o stovky milionů dolarů.

Marvin Mann při odhalení loga Lexmarku 11. ledna 1991 (ve funkci CEO skončil o sedm let později). Zdroj: twitter.com

Věděli jste, že…
název Lexmarku vznikl složením výrazů „lex“ (zkratka pro lexikon) a „mark“ (anglicky „značka“)?

První modely

Už během roku 1991 přišel Lexmark se svými prvními produkty - jehličkovými tiskárnami IBM 2380 a IBM 4226. Klientům nabídl také program recyklace tonerů.

První barevnou inkoustovou tiskárnou od Lexmarku se v roce 1992 stal model IBM Color Jetprinter PS 4079. Odezva trhu byla vynikající, prodeje rostly - a už v listopadu 1995 vstoupila společnost na newyorskou burzu. Ještě rok předtím ale své prodejní portfolio rozšířila o MarkVision, software na správu síťových zařízení (mezi která se řadí i tiskárny). Ten se setkal s obrovským úspěchem a dlouhou dobu platil za oborový standard.

Zdroj: lexmark.com

Souběžně s tiskárnami vyráběl Lexmark také klávesnice. Od IBM převzal např. výrobu legendární klávesnice Model M s pružinovou mechanikou.

První komerční multifunkci vyrobil Lexmark

Ve stejné době, kdy se z Lexmarku stala veřejně obchodovaná společnost, uvedl na trh vůbec první komerční multifunkci. Lexmark Medley umožňoval vedle barevného tisknutí také faxování, kopírování a dokonce i skenování (skenery byly počátkem 90. let spíše raritou). Souběžně došlo i k uvedení první barevné laserové tiskárny od Lexmarku (model Optra C) a definitivnímu nahrazení loga IBM logem Lexmarku.

Zdroj: lexmark.com

V roce 1997 Lexmark jako první výrobce nabídl spotřebitelům barevnou inkoustovou tiskárnu za méně než 100 dolarů. Zajímavým produktem byla i tiskárna Lexmark 5770 Photo Jetprinter, na které mohli uživatelé editovat snímky z digitálního fotoaparátu, aniž by se museli připojit k počítači.

Počátkem nového milénia začala firma outsourcovat své výrobní kapacity na zahraniční dodavatele. Výroba tiskáren se přesunula do čínského Šen-čenu (v Číně vyrábí Lexmark tisková zařízení dodnes), produkce tiskových hlavic a elektronických součástek našla svůj domov ve filipínském Cebu City. V indické Kalkatě zase Lexmark založil centrum pro vývoj softwaru.

Asijská spojka

Lexmark ve své historii zakoupil několik zajímavých společností, první z nich - Gestetner Lasers - už v roce 1993. Nakonec ale sám akvizici podlehl, když jej v roce 2016 za 3,6 miliardy dolarů odkoupila trojice investičních společností: PAG Asia Capital, APEX Technology a Legend Capital.

Firma v omezené podobě vyrábí tiskárny dodnes. V roce 2012 ukončila výrobu inkoustových tiskáren, aby se mohla soustředit na vývoj ziskovějšího softwaru pro zobrazování a obrazovou analýzu.

Nehledě na to dnes Lexmark zaměstnává přes 7 tisíc lidí a zůstává synoynem pro globálně úspěšnou společnost.

Příběhy dalších společností
Zajímá vás, jak se přední výrobci tiskáren dostali na výsluní? Přečtěte si také o historii společností Brother, Samsung, HP, Canon a Dell.

Podobné články

3 minuty čtení

Příběh značky HP - přátelství na celý život

Google, Apple, Amazon, Microsoft. Tyto původně garážové firmy byly synonymem malých podniků, jejichž zakladatelé měli na rozjezd svého byznysu jen pár centů. Časem se tyto společnosti rozrostly a jejich výrobky či služby změnily svět. Někdy jim k úspěchu stačil dobrý nápad, jindy značná drzost, s jejíž pomocí majitelé takového podniku neotřelý nápad ukradli konkurenci. Osudy některých posloužily jako námět pro filmové zpracování. Filmy jako Sociální síť, Piráti ze Silicon Valley či Jobs zná dnes téměř každý. Jeden však chybí: příběh firmy Hewlett - Packard, jedné z ikon počítačového průmyslu.

Celý článek »

3 minuty čtení

Příběh značky Dell: od montování počítačů na koleni po technologického giganta

Dell dnes patří za jednu z největších technologických společností světa. Firma zaměstnává přes 165 tisíc lidí a její majitel okupuje přední příčky nejbohatších lidí planety. Nebylo tomu tak ale vždy. Ještě před tím, než se Dell vrhl do prodeje tiskáren a dalších komponent byly jeho hlavním produktem montované počítače. Nápad na jejich prodej se urodil v hlavě 19letého amerického studenta.

Celý článek »