Historie tisku - přes překážky ke hvězdám

Milujete vůni nových knih? Nebo dáváte přednost čtení z obrazovky? Knihy v tištěné podobě se začínají vytrácet, informace hledáme na internetu a pro studenty je nejlepším zdrojem Wikipedie (když zrovna nestávkuje). Kdo se ale zasloužil o to, abychom dnes nemuseli opisovat každou knihu? Ačkoliv to byl pro lidstvo velký skok k jednoduššímu životu, historie tisku a tiskáren je pro mnohé stále zahalena v oparu nevědomosti. Cesta byla plná zatáček, výmolů, překážek a často i slepých uliček, jak tomu u podobných vynálezů bývá. Pojďme si připomenout nejzajímavější zastávky v historii tiskařství.

První nesmělé krůčky a dětské nemoci

Pokud nepočítáme první paleolitické lovce a jejich známé malby v jeskyních Lascaux a Altamira, tak na první způsob přenášení písma či obrazu přišli obyvatelé Dálného východu. Byli to občané městských států nacházejících se povodí řeky Indu, Harappa a Mohendžodara, kteří již ve 4. tisíciletí př. n. l. používali malá pečetítka se symboly připomínající písmo.

historia-1-nahled2.jpg

Razidla a pečetidla z kamene, dřeva a různých kovů v kombinaci s voskovými tabulkami používali k přenosu informací také staří Egypťané, Řekové a Římané. Tyto praktické nástroje jim umožňovaly předávání poměrně složitých myšlenek tvořených souvislými větami. Římanům ke psaní (nebo spíše škrábání) na voskovou vrstvu sloužil stylus (bronzové pisátko).

Podle starých čínských kronik byl prý papír vynalezen přesně 11. března 105 vládním úředníkem Cchaj Lunem. To byl první krok k tomu, aby se ve starověké Číně v době panování dynastie Suej, na konci 6. století, mohla zrodit technologie dřevořezového deskotisku na papír. Znaky a písmena vytvářely svým reliéfem vyvýšená místa formy, která byla vyrobena z dřevěné desky. Na tato místa se nanesla barva, na ni byl položen list mírně navlhčeného papíru a jeho zadní stranu poklepával mistr „tiskař“ kartáčem. Deskotisk umožnil rozmnožovat texty daleko rychleji a efektivněji, než jak tomu bylo ve středověkých klášterech: pracným manuálním opisováním. Stačí si pustit kultovní film Jméno růže a hned budete vědět, jaká to pro mnichy benediktinského řádu musela být řehole.

V 11. století pak čínský tiskař Pi Sheng zdokonalil původní tiskovou techniku, když uskutečnil tisk za pomocí liter z pálené hlíny, které bylo možné použít opakovaně.

historia-2-nahled2.jpg/div>

Simply Guttenberg

Kolik jmen Vám utkvělo v mysli z hodin dějepisu? V učebnicích se to jen hemží významnými králi, vojevůdci, diktátory a politiky. Nesporně všichni z nich ovlivnili světové dějiny, ve špatném či v dobrém. Často se však zapomíná na ty, kteří usnadňovali svými vynálezy životy obyčejným lidem. Jméno Johannes Gensfleisch Gutenberg by však mělo být notoricky známé i zapřisáhlým abstinentům historických knih a časopisů. Právě on je totiž považován za otce knihtisku.

Stejně jako rok úmrtí sv. Václava nebo narození Ježíše Krista je opředeno tajemstvím, nejinak je tomu u roku vynálezu knihtisku. Tato záhada je naprosto omluvitelná, v tehdejší době totiž nebyl nikdo, kdo by to mohl otisknout v novinách. Nejčastěji se uvádí, že to bylo někdy kolem roku 1440, nicméně k masovému rozšíření tohoto převratného vynálezu došlo na přelomu let 1447/1448.

V čem spočívala genialita nového objevu? Nesporně v jeho jednoduchosti, což by vám určitě potvrdil i Gutenberg sám, kdyby byl ještě naživu.

Ať již záměrně, nebo nevědomky, Gutenberg svou prací navázal na objevy čínských mistrů, o nichž byla řeč v předchozí kapitole.

I Guttenbergova tisková technologie byla založena na variabilní tiskové formě, která umožňovala sestavení celých vět a slov z jednotlivých písmen. Na jejich reliéf, který je vyšší než místa při tisku vynechaná, je aplikována barva a tlakem přenesena na papír. Proto se také knihtisk někdy nazývá tiskem z výšky.

 

historia-3-nahled2.jpg

 

Poté byl celý text vytištěn, písmena a znaky byly rozebrány a připraveny k opětovnému použití. Sestavení jiné tiskové formy a vytvoření nového textu z kovových písmen bylo pak na tehdejší dobu „relativně“ snadné. Pohyblivá kovová písmena sehrála významnou roli také v Koreji, s jejich pomocí byla již roku 1377 vytištěná kniha Čikči. Tato základní technika tisku se později masově rozšířila a používala se stovky let, než byla nahrazena tiskem ofsetovým.

Teď, teď, teď tu byl. Museli jste se potkat …

Dalším krůčkem na cestě k dnešním tiskárnám byla technika zvaná stereotypie, jejíž počátky můžeme datovat do období kolem roku 1700. Stalo se tak v Holandsku. V českých zemích byla poprvé použita v roce 1894. Jde o velmi jednoduchý proces vedoucí k pořízení odlitku tiskové formy, která je určena pro tisk z výšky.

Ačkoliv Jára Cimrman, český velikán a světoběžník, vynalezl elektrickou sesli i pětitaktní motor, v oboru knihtiskařském se mu tolik nedařilo.

 

historia-4-nahled2.jpg

 

O prvenství ve světě jej připravil Guttenberg a u nás doma knihtiskařský tovaryš Fabián Beynhauer z Olomouce. Ten v roce 1806 založil v Těšíně první knihtiskárnu, kterou od něj v témže roce odkoupil pražský knihtiskař Tomáš Václav Antonín Prochaska. Tiskárna slavila obrovský úspěch a později se stala jednou z nejvýznamnějších v celém Rakousko-Uhersku. Prochaska tak položil základy k mimořádně úspěšnému rozvoji tiskařství habsburského mocnářství.

V roce 1925 se právě v Těšíně začíná tisknout ofsetovou technologií, což je technika tisku tzv. z plochy. Založena je na postupném nanášení tekutých barev. Patří k nejrozšířenějším metodám tisku i v současnosti, její podoba se za uplynulých sto let příliš nezměnila. První ofsetový stroj se v Evropě objevil v roce 1907.

Přestože se ve 30. letech 20. století musela firma tiskaře Prochasky potýkat s hospodářskou krizí, podařilo se jí neúspěchy překlenout a tradice zůstala zachována. Pod obchodním názvem Těšínská tiskárna funguje podnik dodnes. Z Těšína tedy nejenže vyjíždí vlaky na kraj světa, ale především odtud dodnes pochází spousta krásných knih.

historia-5-nahled2.jpg

Prababička dnešních tiskáren se utopila ve snech

První tiskárna ve smyslu průmyslového zařízení určeného pro tisk je sice novodobou záležitostí, její kořeny ale sahají hlouběji, než by se mohlo zdát.

Vědecký tým pod záštitou Londýnského vědeckého muzea zrekonstruoval a přivedl k životu nákresy Charlese Babbage, britského matematika 19. století. V roce 1991 se vědcům podařilo vytvořit diferenční stroj, o devět let později dokázali, že Babbage navrhl také funkční tiskárnu.

Projekty se ve své době ale nikdy nedočkaly realizace. Slavný matematik byl nepochybně geniální vizionář a nemohl si stěžovat ani na nedostatek financí. Britská vláda jeho technický projekt navíc podpořila štědrou dotací. Proč ambiciózní myšlenka neměla úspěch? Vynálezce byl povahou prchlivý a zřejmě i nadmíru perfekcionistický a svoje velkolepé dílo dotáhnout do konce již nedokázal. Jakže to říkal Krakonoš ve večerníčku?

Kdo chce moc, nemá nic!

Na jeho odkaz posléze navazuje americký gigant IBM, který se na počátku 20. století začal zaobírat výrobou „počítačů“. Uvozovky jsou zde proto, aby si nikdo z vás pod tímto pojmem hned nepředstavil desktop, notebook nebo tablet. Tak daleko ještě nejsme.

Jehličkové, laserové a inkoustové tiskárny

Právě společnost IBM vytvořila v roce 1975 první laserovou tiskárnu. Navázala tak na technologii EARS, za kterou stojí inženýři se společnosti Xerox. Pro domácí použití ale ještě vzhledem ke své velikosti vhodná nebyla. Zmenšit zařízení se podařilo v roce 1984 společnosti Hewlett-Packard.

Jehličkové tiskárny jsou o něco „služebně starší“, svou premiéru absolvovaly v roce 1964. Za těmito zařízeními stojí japonská společnost Seikosha. Ta v daném roce vytvořila u příležitosti olympiády konané v Tokiu praktické zařízení schopné tisknout informace ze sportovní časomíry. To vedlo k založení dceřiné společnosti Epson, která patří ke špičkám v segmentu jehličkových tiskáren i v současnosti. Nicméně dnes je tato technologie na ústupu.

 

brother41-nahled2.jpg

 

Problém nekvality barevného jehličkového tisku vedl k tomu, že se v 70. letech objevuje novinka v podobě tisku inkoustového. Rozšíření v celosvětovém měřítku mohlo přijít se snížením ceny, průlom znamenala cenovka s částkou pod 1000 dolarů.

Podívejte lidé, jak jsem pěkně 3D

Oklikou přes krátkou básničku s názvem Vyzývavá slečna od Karla Plíhala, která spíše než moderní technologie popisuje fyziognomické přednosti mladé dámy, se dostáváme ke 3D tisku. Ten pomocí aditivního procesu (tzn. metody založené na postupném přidávání materiálu) umožňuje z původního digitálního návrhu vytvořit třídimenzionální objekt. Materiál se přidává do té doby, dokud nevznikne požadovaný tvar.

Ještě nedávno se jednalo o záležitost spíše okrajovou, 3D tisk se ale stále více rozšiřuje a jeho potenciál je značný. Tento způsob tisku výhodu v tom, že s ním lze relativně snadno tisknout i složitější tvary. Může být proto úspěšnou náhradou všude tam, kde není možné pro výrobu dílů uplatnit jiný postup.

Obecně můžeme typy technologií 3D tisku rozdělit na dvě základní skupiny, a to na tisk práškový a na ostatní. Známá je například technologie označovaná jako FDM neboli Fused Deposition Modeling. Materiál se při tomto způsobu tisku roztaví a ve formě vlákna se nanáší po jednotlivých vrstvách.

Tiskne se ze skla, kovu i plastu, který je momentálně asi nejpoužívanější. Tisknout se dá voskem, betonem, keramikou a dokonce i čokoládou. Sladká pochoutka totiž ideální konzistenci, kterou do tekuté podoby změní prostým působením tepla. Experimentuje se i s tiskem za pomocí organického materiálu, což slibuje výrazné využití v medicíně.

Tak taková byla naše malá exkurze do historie tisku. Věříme, že jste se na naší cestě neztratili a že s námi budete i nadále.

Doprava vždy zdarmaA na všechno
Doručení do druhého dneJsme fakt rychlí
Doživotní záruka na náplněNašemu zboží prostě věříme
Garance proti poškození tiskárnyKdyž se něco stane, je to na nás