6 důvodů, proč home office není pro každého

Začíná vás práce z domova vyčerpávat, přesto ale ve svém okolí slyšíte na home office jen pozitivní ohlasy? Poslední výzkumy přinášejí důkazy, že práce z domu není zkrátka pro každého.

Ještě několik let zpět byl home office vítaným benefitem, na který firmy dokázaly přilákat spoustu lidí. S nástupem pandemie koronaviru ale do domácí kanceláře přešel tařka každý, u kterého to bylo jen trochu možné.

Někteří z nás takto pracují už více než rok. Nejen mezi odborníky na pracovní prostředí ale sílí hlasy, že se přínosy kancelářské práce z domova silně přeceňují. Z jakých důvodů?

1) Obtížné oddělení osobního a pracovního života

Naše chování i emoční nastavení se z velké části odvíjí od prostředí, ve kterém se pohybujeme. Kancelář máme spojenou s určitým stresem, který nás (je-li ho přiměřené množství) dokáže vybičovat k vyššímu výkonu. Domov je pro nás zase bezpečným útočištěm, kde hodíme starosti za hlavu a můžeme být sami sebou.

S home officem se ale toto rozdělení vytrácí - stresorem se najednou stává náš pracovní kout v obýváku, při vaření myslíme na blížící se termíny a práce nás doprovází i do postele. A do toho se na nás sypou domácí povinnosti.

Není proto divu, že - mj. i prací v nevyhovujících podmínkách - vzrostl rok od nástupu pandemie počet úzkostných poruch a depresí až trojnásobně. S tím souvisí i narůstající napětí mezi páry, které jsou nuceny pracovat spolu, což vede k většímu počtu rozchodů a rozvodů.

Nadmíra stresu může vést k oslabení imunitního systému a řadě nemocí. Jak s ním bojovat se dozvíte v článku Jak se zbavit stresu.

2) Nedostatek socializace

Nedostatek kontaktu s ostatními lidmi se uvádí jako jeden z největší nedostatků práce z domova. Ohroženi jsou především lidé, kteří bydlí o samotě. Mimo nebezpečí nejsou ale ani jedinci žijící s rodinou - diverzita v mezilidských vztazích je totiž důležitá.

Ač vaši kolegové nemusí být vašimi nejlepší přáteli, drobné interakce, které s nimi během dne zažíváte, jsou pro vaše duševní zdraví naprosto zásadní (za předpokladu vlídné atmosféry na pracovišti). Podle výzkumů zvyšuje nedostatek socializace pravděpodobnost rozvoje neurodegenerativních onemocnění, jako je např. Alzheimerova choroba.

3) Absence týmové synergie

„Týmové prostředí“ není vyprázdněným korporátním pojmem. Jedná se o skutečný fenomén, kdy se z blízké kooperace schopných lidí na jednom místě rodí nápady, ke kterým by jednotlivci sami o sobě nepřišli. Spousta ideí přitom vzniká mimoděk, třeba v kuchyňce nebo cestou na oběd.

A právě při práci z domova tento typ interakcí schází. A sebelepší chatovací či konferenční aplikace je - kvůli chybějící spontánnosti - nedokáže nahradit. Z týmu schopných odborníků se tak vytrácí synergie a přidaná hodnota, pro jakou byli najati.

4) Nižší efektivita práce

Home office prodlužuje reakční dobu - úkol, který běžně v kanceláři vyřídíte za pár vteřin dotazem, může při práci z domova trvat i několik hodin. Často je třeba poslat e-mail a vyčkat, než dotázaný odpoví.

Kvůli nevyhovujícímu prostředí (hluk, omezená schopnost soustředit se) pak výrazně klesá i produktivita. Podle analýz společností ApuTime a DAP Services stráví pracovníci na home office prací každý den v průměru až o 2,5 hodiny více, než kdyby ji vykonávali z kanceláře.

Na vině je kromě většího množství pozornost odvádějících podnětů také špatná schopnost některých zaměstnanců organizovat si efektivně úkoly. Problémem je i neznalost metod pro efektivní boj s prokrastinací.

5) Vyšší náklady

Z pohledu řady firem je home office stále benefit a nevidí tedy důvod, proč by svým zaměstnancům měly náklady na provoz domácí kanceláře proplácet. Trávíme-li ale u počítače 8 a více hodin denně, poplatky se při dlouhodobé práci z domova nasčítají.

Vedle spotřeby elektřiny vznikají totiž i náklady za svícení a také za nápoje a malé občerstvení, které řada společností svým pracovníkům zajišťuje.

Při práci je navíc také často potřeba tisknout. Výdaje za tonery a kancelářský papír vám už sice zaměstnavatel ze zákona proplatit musí - účet za spotřebu elektřiny jde ale opět na vás, stejně jako opotřebení vaší domácí tiskárny způsobené vyšším objemem tisku.

6) Zdravotní problémy

Řada lidí nemá svou domácí kancelář vybavenou vyhovujícím nábytkem. Na zakoupení vhodného vybavení z vlastního rozpočtu zkrátka nemají nebo pro ně ergonomická židle a polohovací stůl nejsou prioritou. Zvláště pak v situaci, kdy kvůli strašáku ekonomické krize roste riziko, že o práci přijdou.

Při používání nevyhovujícího vybavení se ale velmi rychle objevují zdravotní problémy, jako jsou chronické bolesti zad. Ty mohou časem přerůst např. v poškození meziobratlových plotének.

Plánujete si i přesto pořídit domů vhodné křeslo? Potom si přečtěte, jak vybrat kancelářskou židli.

Práce v kanceláři nás zároveň nutí k pohybu. I krátká procházka na zastávku z domova a ze zastávky na pracoviště nás rozhýbe a okysličí nám mozek. Jsme pak výkonnější a mámle lepší náladu. Vlivem slunečních paprsků se v mozku zároveň odbourává spánkový hormon melatonin, takže po příchodu do kanceláře nebýváme ospalí.

Podobné články

3 minuty čtení

4 rady, jak (konečně) skoncovat s prokrastinací

Prokrastinaci zaměňují mnozí s leností, nic ale není vzdálenějšího pravdě. Nejčastěji prokrastinující skupinou jsou totiž lidé s vysokoškolským vzděláním, kteří pracují na vyšších pozicích. Chronické odkládání práce ničí život umělcům, manažerům nebo lékařům a může vést až k syndromu vyhoření, úzkostným poruchám a depresím. Jak s prokrastinací skoncovat jednou provždy?

Celý článek »

3 minuty čtení

5 tipů, jak efektivně pracovat z domova v době karantény

Pandemie koronaviru přinutila část zaměstnanců k práci z domova. Pro některé jedince je home office (téměř) denním chlebem. Jiní se ocitli v situaci, kterou znali jen z firemních (a jimi nevyužívaných) benefitů. Tento článek jsme vytvořili pro pracovníky, kteří mají možnost pracovat z domova, ale nevědí, jak zařídit, aby i v obýváku nebo ložnici odvedli stejný pracovní výkon jako ve své kanceláři.

Celý článek »