7 bizarních zajímavostí o tisku, o kterých jste neměli tušení
Věděli jste, že laserový tisk skoro skončil v zapomnění? Nebo že tiskový inkoust je cennější než krev? Přečtěte si ty největší zajímavostí ze světa tisku a tiskáren!
1) Největší tiskárna světě
Určitě víte, že vedle běžných tiskových zařízení existují i tiskárny pro velkoformátový tisk, který si poradí i s formáty papíru A2, A1 a dokonce i A0 (s rozměry 84,1 × 118,9 cm). Tyto přístroje jsou ovšem - v porovnání s tiskárnou Infinitus - drobečkové.
Infinitus totiž dokáže tisknout na speciální podklad s rozměry 12×50 metrů, což odpovídá ploše 600 m2. Jen pro představu - jde o prostor, který by zakrylo téměř 10 000 listů A4. Zařízení vyvinula společnost Big Image Systems, která se zabývá výrobou uměleckých reprodukcí a nadrozměrných plachet.
Od svého představení v roce 2013 zvládl Infinitus potisknout téměř půl milionu čtverečních metrů - tedy necelých 0,5 km2.
2) Nejmenší tiskárna na světě
Rekord za nejmenší tiskárnu na světě naopak drží přenosné zařízení PrintStik od firmy PlanOn. Jeho rozměry jsou totiž jen 2,54×5,1×27,9 cm, takže se vám bez problémů vejde do tašky nebo batohu.
Přístroj umožňuje bezdrátový tisk z mobilu i klasický tisk přes USB a jeho součástí je kotouč papíru. Tiskárna váží 500 gramů a pracuje na principu termotisku. Výsledná kvalita černobílého tisku (barevný není k dispozici) ale není - dle mnoha recenzí - příliš oslnivá, ba právě naopak.
3) Nejrychlejší tiskárna na světě
A do třetice všeho dobrého - tipnete si, kolik stránek zvládne za minutu vytisknout ComColor GD9630, nejrychlejší tiskárna na světě? Zatímco průměrná rychlost černobílého tisku je u moderních zařízení mezi 20 a 40 listy za minutu, ComColor GD9630 od společnosti Richo jich za stejný čas bez problémů vytiskne až 160:
Japonská společnost tak pokořila rekord, který donedávna držela firma HP se svým modelem OfficeJet Pro X. Ten zvládl za minutu vytisknout až 150 listů.
4) Skutečná cena inkoustu
Nejcennější součástí řady inkoustových tiskáren jsou jejich náplně. Mililitr inkoustu má totiž podobnou hodnotu jako gram stříbra - okolo 18 Kč. Jak je to možné?
Tiskový inkoust se totiž skládá až ze 20 různých chemikálií, a ne všechny je možné jednoduše - a levně - vyrobit (viz článek o složení inkoustových náplní). Inkoust je tak několikrát dražší než lidská krev, jejíž hodnota je zhruba 6,6 Kč za 1 ml (a pro zajímavost - kapka krve tak vychází asi na 0,33 Kč).
Přesto ani inkoust není nejdražší tekutinou. Cena některých enzymů (biologických proteinových katalyzátorů) pro laboratorní účely šplhá i do desítek tisíc Kč za jediný mililitr.
5) Většina náplní skončí na skládce
Otázkou recyklace tonerů se v posledních letech zaobírají už i ty kanceláře, pro které byla „udržitelnost“ ještě nedávno sprostým slovem. Přestože náplně do tiskáren obsahují až 70 % znovu použitelných součástek, je recyklace tonerů technologicky tak náročná, že osm z deseti jich skončí na skládce.
Množství těchto „jednorázových“ náplní je tak obrovské, že při seřazení za sebe by prázdné kazety dosáhly délky přes 120 000 km - a třikrát by obkroužily Zeměkouli.
I přesto (nebo právě proto) hledají výrobci náplní cesty, jak tisknout ekologicky, s co nejmenším dopadem na životní prostředí. Řada společností prázdné tonerové a inkoustové kazety vykupuje, nepoužitelné tonery se ale využívají třeba i na stavbu asfaltových cest.
6) Vysoké teploty v laserové tiskárně
Podstatou laserového tisku je vytvoření tiskového předobrazu laserem na vodivém válci, nanesení tonerového prášku na tento válec, přenesení barvy na papír - a nakonec její fixace tzv. zapékací jednotkou.
Tato součástka přitom vyvíjí teplotu okolo 210 °C, což bohatě stačí k ožehnutí papíru. K tomu naštěstí díky rychlému průchodu listů nedochází.
Částečky samotné barvy přitom rozpustíte i zahřátím ve dlani. Takto vysoké teploty tiskárny využívají k zafixování nanočástic nesoucích barvu do struktury papíru.
7) Laserový tisk se téměř neuchytil
Laserová tisková zařízení jsou (spolu s inkoustovými) nejrozšířenějším typem tiskáren. Proto vás možná překvapí, že jejich komerční nasazení téměř skončilo neúspěchem.
Předchůdce laserové tiskárny - vyvinutý pod názvem „xerograf“ v roce 1938 americkým fyzikem a vynálezcem Chesterem Carlsonem - byl natolik neohrabaný, že s ním podnikatelé odmítali mít cokoliv společného. Zařízení využívalo vakuovou trubici, mělo obrovskou poruchovost a tisk jedné stránky trval několik minut.
Potenciál v laserovém tisku spatřila až firma Xerox, která od Carlsona patent na tiskárnu odkoupila a postupně vyvinula zařízení, jaké známe dnes (viz historie firmy Xerox).